Možná jste dřív cvičila pravidelně. Chodila jste na jógu, do posilovny, na skupinové lekce nebo jste měla pohyb přirozeně jako součást života. Pak ale přišlo období, kdy to nějak nešlo. Práce, rodina, únava, zdravotní potíže, nedostatek času nebo prostě jiné priority.
Možná se situace změnila, děti už Vás tolik nepotřebují, práce jde sama a vy si řeknete: není čas začít myslet na sebe? Měla bych zase začít něco dělat.
Už tahle myšlenka je důležitá.
V poslední době se mi ozvalo několik žen, které k nám do VEKTORu kdysi chodily a teď se po delší pauze chtějí vrátit. A mám z toho radost. Ne proto, že „se konečně donutily cvičit“, ale protože si všimly, že jejich tělo pohyb potřebuje, a rozhodly se s tím něco udělat.
To je podle mě ten nejlepší začátek.
Odvaha začít je důležitá. Ale ještě důležitější je nezačít příliš rychle.
Když jsme dlouho necvičily, máme někdy tendenci vrátit se tam, kde jsme kdysi skončily. Pamatujeme si, že jsme zvládly celou lekci, že jsme chodily třikrát týdně, zvedaly určité váhy nebo bez problémů vydržely hodinu intenzivního cvičení. Jenže naše tělo mezitím žilo jiný život. A není vůbec ostuda, že teď potřebuje čas. Po delší pauze je mnohem lepší odcházet z první lekce s pocitem: „To bylo příjemné, příště přijdu zase.“ než: „Tak tohle už nikdy.“Svalová horečka, vyčerpání nebo bolest po první návštěvě nejsou známkou dobře odvedeného tréninku. Cílem prvních týdnů není podat výkon. Cílem je znovu si vytvořit vztah k pohybu.
Když už se člověk rozhodne začít, chce změnu hned. Přihlásí se na několik lekcí, začne chodit každý den nebo si naplánuje úplně nový režim. Jenže tělo potřebuje adaptaci. Po delší pauze úplně stačí začít například dvakrát týdně. Jednou klidnější lekcí, při které rozhýbete tělo, a podruhé třeba lehkým silovým nebo kondičním cvičením. A k tomu chůze, ten nejpřiorzenější pohyb. Nehledejte „nejlepší cvičení“. Hledejte pohyb, ke kterému se budete chtít vrátit.
Někdo miluje jógu.
Jiný potřebuje hudbu a skupinu.
Někdo chce chodit do posilovny sám.
Dalšímu vyhovuje kruhový trénink, Barre, zdravotní cvičení nebo kombinace několika aktivit.
Neexistuje jedna lekce, která je nejlepší pro všechny.
Při návratu k pohybu je normální, že se tělo ozve. Svaly, které dlouho nedostávaly podobný podnět, mohou být druhý den citlivé. Možná zjistíte, že máte menší rozsah pohybu, horší rovnováhu nebo menší sílu, než si pamatujete. To všechno se může postupně měnit.
Pamatujte, že pohyb není jen cesta k nižšímu číslu na váze. Potřebujeme si udržovat svalovou sílu, pohyblivost, stabilitu, koordinaci a schopnost normálně fungovat v každodenním životě. Proto má velký smysl kombinovat několik druhů pohybu.
Sílu. Mobilitu. Rovnováhu. Kondici. A obyčejnou chůzi.
Jóga je skvělá pro mobilitu, vnímání těla, stabilitu a práci s dechem. Silový trénink zase pomáhá udržovat svaly a sílu. Kondiční pohyb podporuje srdce a oběhový systém. Nemusíte ale dělat všechno najednou.
První měsíc bych si nastavila velmi jednoduše.
Pokud jste dlouho nic nedělala, zkuste si dát za cíl jednu věc:
vytvořit si pravidelnost. „Dvakrát týdně si udělám čas na pohyb.“
Až se z toho stane přirozená součást týdne, můžete přidat další aktivitu.
A ještě jedna věc: nečekejte, až budete „ve formě“
Někdy slyším:
„Já nejdřív trochu začnu doma a pak přijdu.“
Jenže kvůli tomu se návrat často odkládá další měsíc nebo půl roku. Nemusíte se před návštěvou sportcentra dostat do kondice.
Od toho jsme tady my.
Můžete přijít přesně v té kondici, ve které jste právě dnes. Možná budete potřebovat pomalejší tempo. Možná některý cvik vynecháte. Možná si během lekce odpočinete. To není selhání. To je normální součást návratu. Začít znovu neznamená začínat od nuly. Vaše tělo si spoustu věcí pamatuje. Ale hlavně už máte zkušenosti, které jste při prvním začátku neměla. Znáte své tělo lépe. Víte, co vám dělá dobře a možná i to, co už dělat nechcete.
Takže jestli vám už nějakou dobu běží hlavou:„Měla bych zase začít cvičit…“ možná není potřeba čekat na pondělí, na září ani na nový rok.